Pohádala jsem se s manželem.

30. srpna 2017 v 23:08 |  Téma týdne
Pohádali jsme se s manželem.Znáte to,už si po pravdě ani napamatuju,kvůli čemu.Určitě,jak to tak nejčastěji bývá,byla příčinou nějaká maličkost,něco absolutně nepodstatného.Faktem je,že se s přibývajícím věkem dohadujeme nějak čím dál méně.Buď už jsme si na sebe zvykli,nebo nad tím nějak vnitřně mávnem rukou,že to za to nestojí nebo to vzdáme dřív ,než nám stihne vyhoupnout adrenalin.Naštěstí ani jeden z nás není cholerik,tak taková ta skutečná divoká "italská" hádka je u nás opravdu vzácností.Na druhé straně ale - kdo tvrdí,že se v manželství nikdy nepohádal,ten by si měl upřímně sáhnout na nos..
No tak tedy - pohádali jsme se.Stalo se to v jeden nádherný sluníčkový letní den,kdy jsme projížděli na kolech krásnou Šumavou.Za zády Modravu,cyklostezku nám lemoval bublající Roklanský potok a v tom to přišlo.Manžel přede mnou se za jízdy otočil a něco mně podrážděně řekl (opravdu si už nevzpomenu,čeho se to týkalo),jen vím,že se mně to ani za mák nelíbilo.Prostě jsem měla na věc opačný názor,a tak jsem mu ho sdělila.Ale on si trval na svém a naopak se mně snažil vehementně vysvětlit,proč má pravdu on.No a já jsem mu oponovala,prosazovala jsem zase mou pravdu a čím víc jsme se snažili toho druhého přesvědčit,tím víc jsem pociťovala rostoucí vztek.Ten s každým dalším slovem sílil a sílil a když už to vypadalo,že dojde k nejhoršímu a můj výbuch je nevyhnutelný,zaslechla jsem uvnitř sebe varování - mlč nebo bude zle..Teď se dá očekávat (vzhledem k názvu tématu týdne) to rozumné vyústění,že jsem za minutu (či spíš za sekundu) dvanáct zmlkla,ale opak je pravdou.Rychle jsem přibrzdila (přitom ale šikovně,aby to nebylo slyšet) a až již také možná do běla rozžhavený manžel odjel do bezpečné vzdálenosti,tak jsem začala nahlas z plna hrdla nadávat.Na jeho "zaručeně" bezchybný názor,na ta jeho nesmyslná zdůvodnění,co jsem si vyslechla a vůbec na to všechno,co s tím mělo jen trochu něco společného.A to podotýkám tak důrazně a s takovou razancí,že se musely smrčkům,které jsem míjela,hrůzou chvět větvičky..Ježíš,ale jaká to najednou byla pro mě obrovská úleva :-)!To krásné vysvobození,když jsem náhle mohla povolit ventil a přitom nikomu neublížit.Je pravděpodobné,že tam v dáli vepředu pokračoval manžel ve svém nekonečném (teď už jen pouhém) monologu.U mě se mezitím vystřídalo pár peprných výrazů,kterých bych sama do sebe neřekla,že je někdy použiju a ejhle,světe div se - já jsem byla už zase v pohodě.A jak jsem si s úlevou takřka létala v oblacích,tak jsem jak mávnutím proutku šlápla do pedálů a dohnala manžela.Potěšená,vyrovnaná a v opět nabyté dobré náladě.S nejmilejším úsměvem jsem mu špitla-je tady ale krásně,že?Ten byl zjevně tím mým náhlým obratem tak překvapený,že bylo po hádce.
Takže co z toho plyne? Každý jsme nějaký a kdo zrovna neoplýváme tím uměním - v pravou chvíli mlčet,můžeme si pomoci jinak.Máme-li tu možnost si ve prospěch věci ulevit,tak,aniž bychom někomu ublížili - udělejme to.Je to vždy lepší,než pod tlakem emocí říct něco,co zrovna v tu chvíli tak nemyslíme,ale co by nás mohlo mrzet třeba i celý život.Stojí to za to,a to i za cenu malého "odpustitelného" fíglu :-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 31. srpna 2017 v 12:52 | Reagovat

Někdy ze sebe všechno vykřičet je opravdu to nejlepší řešení :)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 31. srpna 2017 v 18:38 | Reagovat

Kdepak, já křičela nejradši na manžela, bez něj to nebylo ono...:)
Taky už žádnýho nemám...:)

3 Sabča Sabča | Web | 31. srpna 2017 v 19:20 | Reagovat

na svém blogu mám nový článek o malém Matýskovi, kterému se (i přes blog) snažím pomoct! Můžete si ho přečíst k minulému jste se totiž vyjádřil/a velmi pěkně!! ať je aspoň vidět, že nelžu

4 stuprum stuprum | Web | 1. září 2017 v 2:24 | Reagovat

Dokonalé!

5 Yveta Yveta | Web | 1. září 2017 v 16:11 | Reagovat

[1]: Máš pravdu Eliss,už v zájmu zachování vlastní zdravé psychiky :-).

6 Yveta Yveta | Web | 1. září 2017 v 16:22 | Reagovat

[2]: Ono je to Michaelko ale někdy opravdu nevyhnutelné :-).A ty určitě dobře víš,proč to tak bylo :-)..

7 Yveta Yveta | Web | 1. září 2017 v 16:28 | Reagovat

[3]: Sabinko,na Matýska si vzpomínám a moc ti fandím :-).Teď do neděle odjíždím,jak se vrátím,napíšu ti na tvůj web :-)..

8 Yveta Yveta | Web | 1. září 2017 v 16:33 | Reagovat

[4]: Díky :-).

9 Sabča Sabča | Web | 1. září 2017 v 17:04 | Reagovat

[7]: ježiš díky!! to mě těší, že mám fanynku

10 Sabča Sabča | Web | 1. září 2017 v 17:08 | Reagovat

myslela jsem to upřímně!!!!!

11 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. září 2017 v 18:27 | Reagovat

[6]: Milá Yveto,
vím, a on to ví taky (a moc dobře)...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama