Ztratila jsem náramek.

31. července 2017 v 22:55 |  Střípky ze života
Ztratila jsem v týdnu náramek.Vím přesně kde a kdy,přesto jsem ho nenašla.A fakt jsem ho milovala.Dostala jsem ho někdy před 10 lety od kluků (od synů :-)) k Vánocům.O to je (vlastně byl) pro mě cennější,vytvořila jsem si k němu citový vztah,nemluvě o jeho vzhledu.Skládal se na první pohled z jednoduchých stříbrných obdélníčků spojených očky a právě díky té nenápadnosti se hodil snad úplně ke všemu.Nepopírám,není to jediný náramek,který vlastním (mám asi 4 - i když to je množství taky nic moc),ale opravdu jsem do teď neměla potřebu ani touhu vlastnit jiný.Možná to bylo tím,že když jsem si ráno zkoušela ty ostatní,tak až na výjimky vždy zvítězil tenhle.A navíc se mně neokoukal (i když mému okolí možná ano :-)).
Přišla jsem o něj,když jsem se převlíkala v tenise.Normálně bych si ho samozřejmě na sport nevzala,ale tím,že chodím hrát hned po práci,tak si ho v šatně sundávám.Tady jsem ho tedy viděla naposledy.Když dohrajeme,už si ho nedávám,takže jsem na ztrátu přišla až doma a ačkoliv jsem na kurty hned volala,už se nenašel.Bylo mně z toho smutno.Znáte to - ničeho (žel většinou i nikoho) si tak nevážíte,dokud o to nepřijdete..Druhý den jsem musela jet do Prahy,ale hned následující den jsem ještě spěchala do tenisu s novou nadějí,jestli mně někam nezapadl v mé uzamykatelné skříňce.Ale nic,moje poslední šance zhasla..A teď se stalo to něco ohromujícího.Dobře se znám,očekávala jsem od sebe nával zklamání a lítosti.Kupodivu ale k mému velkému překvapení jsem v sobě,někde uvnitř (vůbec nevím,kde se to ve mně vzalo) pocítila něco jiného.Pro tuhle nezáviděnihodnou situaci cosi nezvyklého.Nevím přesně,jakými slovy to nejlépe popsat,ale vím jistě,že to nebolelo.Ba naopak.Najednou se ve mně uvolnilo jakoby nějaké "no tak ať " nebo "no a co" a to jako by mě nabádalo slovy - víš,kolik radosti pocítil ten,kdo náramek našel?Víš,jak se mu bude líbit a bude ho všude ukazovat?A bude se jím kochat?Možná časem zjistí,že je stříbrný a o to více si ho bude vážit.Mluvila jsem sama k sobě s výčitkou-kdy ty jsi naposledy z něj měla takovou radost,což?A musela jsem si hned pravdivě odpovědět-nevzpomínám si..Už jsem ho brala tak nějak automaticky a patřil ke mně za těch 10 let,co mně oddaně sloužil.A hlavou mně pokračovalo-není tohle zrovna to znamení,že to tak nakonec mělo být?Že by mohl svou přítomností teď těšit zase pro změnu někoho jiného?Nějakou holčičku, slečnu, babičku..,která si ho bude zase po nějakou dobu považovat?A třeba dávat na něj větší pozor než já?Tak mně šly myšlenky dál a já jsem si uvědomila,jak by to bylo krásné,kdybychom se uměli vždy takhle rozumně a bez zbytečných emocí zachovat.Musela jsem uznat,že ačkoliv nelogicky,ale můj smutek byl pryč a cítila jsem se uvolněná.Byla jsem tak nějak vnitřně hrdá sama na sebe,že jsem se dokázala netrápit něčím,čemu stejně už nemůžu pomoci.Kdybychom takhle uměli náš žal jako mávnutím proutku proměnit v něco pozitivního,přemýšlela jsem - zase by nám bylo o něco líp :-).
A proto jsem se rozhodla o tom napsat..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 3. srpna 2017 v 13:41 | Reagovat

Je dobře se se ti ulevilo, ale já nevím, jestli bych to jen tak dokázala přejít, když to bylo od dětí, ale nakonec proč ne, když mě to uklidnilo, ne?

2 Yveta Yveta | Web | 6. srpna 2017 v 21:33 | Reagovat

[1]: Ano Libuško,máš pravdu-to víš,že jsem tenhle přístup neměla ke ztrátě hned..Ale snažila jsem se na tom najít něco pozitivního a snad úspěšně :-).Jinak na tebe moc myslím..:-).

3 Já | E-mail | Web | 8. srpna 2017 v 15:39 | Reagovat

Já mám taky jeden náramek, který mám opravdu ráda. Nosím ho pořád, spím s ním, koupu se s ním... fakt mě vyděsilo, když jsem si všimla, že ho nemám na ruce. Nemohla jsem ho najít celý den a byla jsem z toho moc smutná. :(( Naštěstí se mi neztratil někde venku, jak jsem si původně myslela, ale doma... našel ho můj bratr a já z toho měla opravdu radost. :))

4 Yveta Yveta | Web | 8. srpna 2017 v 20:23 | Reagovat

[3]: Tak to ti věřím,jak velikou radost jsi musela mít :-) a moc ti přeju,že jsi ho našla,zvláště,když sis ho taky tak oblíbila :-).Hurá,že jsi měla štěstíčko a možná máš teď náramek ještě raději :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama