Prosinec 2016

Smutné Vánoce

26. prosince 2016 v 13:21 Střípky ze života
Moje nejsmutnější Vánoce.Včera jsem byla šťastná a dnes jsem smutná.Včera nám děti nadělily k Ježíškovi jako velké překvapení dvě koťátka z útulku :-).Sourozence Romea a Julii.Když byli kluci malí,nechali jsme si nalezenou kočičku Mikinku a vydržela s námi v bytě krásných 16 let,než odešla do kočičího nebe.Zanedlouho potom jsme si pořídili černou Meginku s bílou náprsenkou,která po 10 skotačivých letech letos v létě odešla za Mikinkou.V obýváku nám po ní zbyl "kočičí strom" až do stropu,který vymyslel,zrealizoval,lýkem obalil a police a válec připevnil manžel,aby se cítila luxusně a komfortně.K tomu s námi Meginka (vlastně už i Mikinka) jezdila na chalupu,kde měla absolutní volnost a výběh.Jediné,co mě vždy mrzelo,bylo to,že když jsme byli v práci,byla Meginka sama doma a vzpomínala jsem na ni,že z toho asi není nadšená.Hodně o ní mluvím,i teď,když už tu není (taky aby z nebíčka viděla,že jsme na ni nezapomněli :-)).Výjimku jsem neudělala ani v den před Štědrým dnem,vždy jsem dávala igelit na sváteční ubrus (Meginka milovala válení na stole,sundávali jsme ho až na Štedrý den,aby nebyly její chlupy na ubruse),že už vlastně letos igelit dávat nemusíme.A možná tahle moje zmínka byla ta poslední kapka pro rozhodnutí synů se snachou nám pořídit koťátko.A pro jistotu hned dvě,aby jim opravdu nebylo smutno (jak jsem se již zmínila).A teď jsem smutná já (jak jsem se už taky na začátku zmínila).
Protože hlava rodiny rozhodla,že se Shakespearovci (jak jsem si je hned pojmenovala) vrátí tam,odkud přišli - zpět do útulku.Ano,chápu všechny jeho rozumné důvody (že jsme měli kočky kvůli malým dětem,že jsme pořád pryč,že jsme se načistili toalet a nakoupili konzerv a masových kapsiček dost,kolikrát jsme museli obtěžovat veterináře..Že syn,který se o ně slíbil postarat,se stejně za chvíli odstěhuje a s sebou si je nevezme,protože to není pes,ale kočky,které se drží svého teritoria..).Takže ti dva mourovatí uzlíčci už u nás od rána nejsou,jsou tam,odkud byly přivezeny.A mně je to líto.Moc.Pořád si teď v hlavě představuju,jaké by to bylo,kdyby tady byly,jak by si hrály,jak by po sobě skákaly,jak by tady bylo veseleji.A jak by to vypadalo,kdybychom se rozhodli jinak..