Říjen 2016

O výrazu

31. října 2016 v 22:11 Střípky ze života
Vše je o výrazu.Došlo mně to minulý týden,když jsem se vrátila z koncertu.Byl to poslech tří hudebníků pořádaný Sdružením Práh v kavárně Café Práh ve Vaňkovce,který jsem si opravdu užila.(Jinak vřele doporučuji navštívit-útulné prostředí s bohatým téměř každodenním programem,jehož prostřednictvím se navíc pomáhá potřebným.)Výborná zpěvačka za doprovodu klávesisty (taky perfektně zpíval :-)) a trumpetisty s pozvanými hosty nás bavili výběrem z jazzu,swingu a známých muzikálů.Když jsem do kavárny vešla (znáte to-omrknete v rychlosti,s kým budete trávit příští dvě hodinky),zavadila jsem pohledem o dívku s prapodivným drdolem,která seděla u stolu s tlusťoučkou (zřejmě) maminkou.Zaujal mě taky srandovně baňatý nos pána ve středních letech za nimi,i jeho (asi) manželka s nějak otráveným výrazem.Pihatí lidi se mně vždy líbili,mají šmrnc a štěstí,že se od nás "nepihatých" mohou lišit,ale ta zrzka samá piha vedle nich,která se nasupeně se skloněnou hlavou koukala do stolu, mezi ně tentokrát nepatřila.
Sympaťák klávesista nám představil kapelu Slow life trio,seznámil nás s programem a začali hrát a zpívat.A řeknu vám,že byli opravdu výborní.Ba dokonce skvělí! Během chvilky se rozezněly kavárnou krásné jazzové melodie a písničky a najednou jsem se přistihla,že se při tom soustředěném naslouchání usmívám a začalo mně být nádherně a blaze.Všechny chmury uspěchaného dne se pomaličku začaly rozpouštět a tóny na mě působily jako začarované fluidum.Odtrhla jsem oči od pódia,podívala se mezi ostatní posluchače a ejhle,co vidím..Zjistila jsem,že nejen já jsem omámená tím poslechem,ale že se změnili i ostatní.Ti všichni dříve zmínění byli jako vyměněni,jednoduše řečeno,prostě - zkrásněli.Obličeje se jim rozzářily (asi jako mně :-)),ostré rysy ve tváři změkly,do výrazu všech se vloudilo uvolnění,seděli jsme tady jako malé,šťastné děti.Ano,to bylo ono,všichni byli najednou krásní.A v té chvíli bylo úplně nepodstatné,kdo jak vypadá,všechno přebil ten nadšený výraz v obličeji.Tohle bylo to první,co mě nyní zaujalo.Zničehonic zmizel neslušivý účes nebo kila navíc.Nos obr vlastně pánovi slušel a ta jeho ještě před chvílí otrávená sousedka jej právě obdařila kouzelným úsměvem.Pihovatá dívka si už asi svůj problém také vyřešila,protože si nadšeně notovala s ostatními (pihy zase letí :-)).
A takže o tom to je..Je úplně jedno,jestli nám na vzhledu něco chybí nebo přebývá,ale důležité je,jak se cítíme a co z nás vyzařuje navenek.To tvoří vršek té pyramidy,která nám ukáže,jak na koho působíme.Nejpodstatnější je,co máme uvnitř nás a jestli a jak to umíme projevit.Přitom nás to navíc nic nestojí.Zkusme se proto někdy nad tím zamyslet a neřešme zbytečnosti.A bude nám líp :-).

Svět a naše představa

26. října 2016 v 22:26 Téma týdne
Svět je jen naší představou.Ano,je to pravda.Pro každého.Protože všichni nosíme v hlavě nějakou myšlenku založenou na základě získaných zkušeností namixovaných určitou dávkou fantazie (míra je odvislá od jedince).A zase jsme u toho-z velké části záleží jen na nás,jaký svět si vytvoříme a čím budeme procházet v budoucnu.My sami jsme strůjcem svého štěstí.
Představy souvisí s naším věkem - jiné budou,když jsme prcci a s přibývajícími léty se mění.Ale jedno máme společné.Většina z nás se v tomhle světě chce mít dobře.Přejeme si jej prožít v růžových barvách,plout na obláčku štěstí,radosti,lásky a úspěchů.Klidu a míru.Pohody,úsměvů a dobrých lidí.A ať je to,jak je to-jaký si ten svět přejeme,takový si ho vytvoříme.Když se cítíme parádně s lidmi okolo a budeme jim to umět dát najevo,usmějeme se a budeme pozitivně myslet,zafunguje zde princip zpětného zrcadla - okolí nám bude pohodu a tu správnou náladu vracet.Dobro vytváří dobro.Většina si zvykne v naší přítomnosti radovat se ze života dle našeho vzoru, staneme se jim příkladem a málokdo si troufne zahrát si na škarohlída.Vše je v našich rukou.A ovlivnit se dá daleko víc,než co se na první pohled může zdát.Vytvořme si ten náš svět super,bezva a fajn.Věnujme si naději,že si ho prožijeme nejkrásněji,jak se dá.Bude to náš svět.Podle našich představ,které budou stát za to.A bude nám líp :-).

Ten s námi

19. října 2016 v 23:54 Bude nám líp
Každý z nás si zažil situaci,kdy nám zrovna nebylo nejlíp.Něco nás bolelo,nebo nás někdo zklamal,onemocněli jsme,cosi nám nevyšlo,prostě nám bylo ouvej.Situace pominula,snad jsme již (v lepším případě) zapomněli, ale málokdo z nás si možná uvědomil,že přese všechno je tady někdo,kdo s námi každičkou chvilku prožíval s námi.Někdo,kdo nad námi držel ochrannou ruku a neustále nad námi bděl.A to bez ohledu na to,jestli zrovna tuto laskavost potřebujeme,nebo o ní stojíme..Je zcela jedno,kdo to je, známe-li ho nebo ne.Jestli je to někdo z okruhu našich přátel, příbuzných, kolegů,či sousedů,jestli ještě žije,nebo se někdy vůbec mezi námi vyskytoval.Můžeme jej získat i v náhodné známosti. Mohli jsme se s ním v životě setkat několikrát nebo taky vůbec.Zkusme si ho nějak, jen tak pro, sebe pojmenovat (říkejme mu třeba anděl).Jedno,jediné je ale jisté.Že KAŽDÝ z nás má někoho,kdo nad ním bdí a chrání ho.I ten,kdo je sám a myslí si,že nikoho nemá a cítí se někdy jako kůl v plotě,i takový člověk má svého hrdinu,který mu pomáhá a nenechá ho padnout.Pomáhá nám,abychom se měli lépe bez ohledu na to,co v tu chvíli děláme.Nemusíme konat jen dobro a přesto stojí při nás.Mohli bychom našemu ochránci na oplátku taky trošku pomoci,stačilo by,kdybychom mu věřili,že opravdu existuje a jemu by se uvolnila cesta a daleko jednodušeji by se mu pomáhalo.Už bychom byli dva a známá věc-ve dvou se to lépe táhne:-).Takže-když nás bude něco trápit,zkusme si vzpomenout na NĚJ a stačí mu jen v myšlenkách sdělit,že víme,že je,že jsme tady spolu a že mu skutečně věříme.Ucítíme silnou podporu a příliv pozitivní energie.Chce se to jen chvilku soustředit a půjde to.
Nebuďme ale překvapeni,když někdy výsledek toho,co se nám právě děje,bude odlišný od našich představ.Až po čase většinou zjistíme,že ačkoliv bychom to neřekli,bylo tohle zrovna to nejlepší řešení.Každý z nás někoho má,jen naše nedokonalost nás odrazuje si to připustit. A tím si nevědomky moc ubližujeme.Zkusme to napravit..Jediné podstatné je si uvědomit,že někoho máme,z deseti tomuto uvěří dva (možná tři),svého ochránce má ale z deseti lidí deset.Je to jisté na sto procent,tomu věřme.A bude nám líp :-).