O těšení se.

29. srpna 2016 v 22:43 |  Bude nám líp
No dnes mně to zrovna došlo.A řekla jsem si,že se o tom musím s vámi opět podělit.Za 10 dní odlétáme s manželem na dovolenou - s baťůžkami na Srí Lanku.Už jsme takhle byli před 2 lety v Thajsku,koupili jsme si jen letenku,zarezervovali jsme si první noc a zbytek nechali na osudu,co nám na cestě připraví.A taky vlastně na Lonely Planet :-)..Je pravda,že průvodce jsem pilně studovala každou volnou chvilku již zhruba měsíc před odletem,aby nám nic úžasného neuteklo,když už jsme se rozhodli pro takovou dálku.Abychom za 14 dní pobytu poznali a zažili co nejvíce..
A tato "příprava" se vskutku vyplatila.Dle námi vysněného plánu jsme vedle palácového Bangkoku nadšeně prozkoumali i ostrovy Samui,Lantu,Phi,Phi, tím pádem už i nedaleký Phuket.Byli jsme dopředu připraveni na nutnost nemilosrdného smlouvání, (což se nám oběma z hloubky duše příčí a raději bychom někdy leckterým peníze spíš přidali),zvykli jsme si mávat bez ostychu na tuk-tuky,křečovitě se culit na neustále se usmívající domorodce (jim to šlo na rozdíl od nás opravdu od srdce :-)) a když měl bus odjet ve čtyři,počítat spíš s pátou.A hlavně si z ničeho nedělat těžkou hlavu,ono to vždy nějak dopadne..Když jsem tedy takhle ležela v průvodci zahlcena všemi možnými informacemi,které jsem se snažila co nejpoctivěji vstřebat,věřte mně,že jsem v tom Thajsku vlastně už tak nějak byla.Představovala jsem si všelijaké nečekané situace,které mohou v této exotické zemi nastat a zároveň si spřádala plány,jak nejlépe reagovat,aby nás nic (nepříjemného) nepřekvapilo.Je vám asi jasné,že ve skutečnosti dopadlo mnohé úplně jinak,ale uvědomila jsem si,jaké to bylo nádherné období před odjezdem,kdy moje natěšená fantazie zabarvila všechno možné do růžova.Jinými slovy jsem měla před očima blankytně modré moře,tmavě zelenou džungli a zlatožluté kari.A slibovaný ráj na zemi, pohodu,relax a sluníčko.Všechno jen to nej,nej,nej..A jak moc jsem se těšila! :-)..Až po delší době po návratu,kdy jsme byli přesyceni opakovaným prohlížením tisíců neuvěřitelných fotek a vzpomínání na neopakovatelné zážitky, jsem si uvědomila,že jsem si vlastně dobu samotného 14ti denního pobytu tímto mým těšením se parádně prodloužila.A to snad dokonce o dvakrát tolik.Musela jsem tedy uznat, že zvláště u dovolené,která uteče jak voda,to těšení se má něco do sebe.
No a tak se vlastně vracím na začátek k dnešku.Trochu jsem to tentokrát prošvihla.Za 10 dní odjíždíme a mně se podařilo díky věnování se pořád něčemu jinému tuhle krásnou přípravnou fázi nechtěně zkrátit..Je to škoda a jsem vážně na sebe nazlobená.Protože když si to tak shrnu,tak někdy (doufejme výjimečně) může být to těšení se ještě hezčí než dovolená sama.Tak proč se budeme dobrovolně těchto pocitů vzdávat,že? Navíc záleží jen a jen na nás,do jaké míry si budeme schopni tyto chvíle zidealizovat.A každý příjemný okamžik se počítá,i když si jej vytvoříme my sami v našem nitru..Takže příště,až se budeme na něco (na někoho) chystat,zkusme si najít čas a věnovat se v myšlenkách také těšení se.To nám nikdo nevezme,můžeme se věnovat jen samým příjemným představám a zase nám může být líp :-)..

A já se jdu hned teď vrhnout na průvodce Srí Lanky (knižního samozřejmě :-)), tentokrát z nakladatelství DuMont.
Pá všem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama