Duben 2016

Dobré skutky

30. dubna 2016 v 15:51 Bude nám líp
Věřte tomu,nebo ne,ale dělat dobré skutky se vyplácí. Opravdu.
Samozřejmě má tahle činnost dvě roviny. Za prvé někomu pomůžeme,projevíme mu dobro a za druhé budeme mít dobrý pocit a bude nám krásně a to může mít pro nás paradoxně někdy ještě větší význam. Protože,ať si každý říká co chce - dobro přitahuje dobro a jak malá chobotnička chapadly vytváří zase nové příležitosti pro dobré skutky. Po nějaké době zjistíme,že přitahujeme čím dál více pozitivních lidí a že se okolo nás najednou bude "motat" více úsměvů. A čím více příjemného budeme vyzařovat do okolí, tím větší dávkou štěstí a radosti budeme obdarovaní. Funguje to skutečně jako zrcadlo. Je to taky logické. Na usměvavého a pohodového člověka se daleko hůře mračí nebo zlobí.A my přece nechceme být obklopeni nerudnými škarohlídy,ze kterých bychom i my mohli být časem zatrpklí. Když však někomu pomůžeme a třeba i opakovaně,většina se bude snažit naše chování vrátit a dobré skutky se budou dít i nám.
Proto,když budeme stát před rozhodnutím,jestli někomu (něčemu) pomoct,zkusme se rozhodnout správně.Nejen,že vykonáme dobro,ale bude nám líp Usmívající se.

Volejbal

21. dubna 2016 v 23:27 Bude nám líp
Hráli jsme volejbal.Přišlo nás méně než obvykle,tak hra ani neměla ten šmrnc jako jindy.Někdy mě to chytne,že sleduju s ostatními,jaký je stav a jindy je mně to zase šumafuk,vůbec mně nezáleží na tom,kdo vede a teď to byl zrovna tenhle případ.Už druhý set jsme vyhráli a já jsem nepocítila ani náznak radosti.Třetí set se nám podařilo prohrát a až ve čtvrtém setu jsem zjistila,kdo vlastně vede a o kolik. No řeknu vám,že když jsem se dozvěděla,že jsme zrovna dorovnali,tak mě začalo na hře konečně záležet a začala jsem bojovat jako lev.Vybírala jsem podání (i ty,co nebyly původně pro mě určené), skákala jsem na každý blok (což není můj styl), dokonce jsem se párkrát přinutila k výskoku i při smeči.Konec setu se blížil a já jsem najednou chtěla moc vyhrát.A ono ejhle-jak kdyby si člověk zrovna řekl to tedy ne,čím víc jsem se snažila,tím víc jsem byla nervozní a tím méně mně to nějak šlo. Potom jsem si uvědomila,že tamtam je moje uvolněná hra a že všechno kazím vlastně až od té doby,co jsem se dozvěděla,kolik to je.Dokud jsem neznala stav,tak jsem hrála parádně.A tady jsem na to přišla: Je lepší nevědět vždy všechny informace,žije se nám lépe,když některé skutečnosti neznáme.A je to jedno,jestli se to týká sportu,práce,soukromého života..
Neměli bychom pátrat a za každou cenu chtít vědět všechno.Nedávejme tolik energie na to,abychom se dopídili pravdy,ono někdy taková zamlžená skutečnost je taky k něčemu dobrá.Kolikrát si řekneme - no to kdybych věděl,reagoval bych úplně jinak,ale ono to nakonec bylo dobře,že jsme to tehdy nevěděli. Proto - nesnažme se vyčmuchat to,co nám z jakýchkoliv důvodů má zůstat utajeno.Šetřme si energii pro činnost,která nás povznese a posune dál. Prospěje nám to a bude nám líp :-).

Dost bylo snů

21. dubna 2016 v 22:44 Téma týdne
Dost bylo snů..Dost bylo snů? Já si myslím,že naopak - nikdy není dost snů. Sny potřebujeme k životu jako kyslík,jako vodu.. Sny znamenají naši naději,že se nám něco podaří,že to někam dotáhneme.Že uspějeme v dosažení vysněného cíle. V našich snech vidíme růžovou budoucnost.Ráj na zemi.Tu nejlepší práci,kterou se chceme živit,největší lásku,úspěchy ve sportu,v zálibách,vyléčení z nemoci..Když je nám ouvej,zapomenem na všechno,ponoříme se do našeho snu,uvolníme se a hodíme všechno za hlavu.Aspoň na chvilku.
Zachovejme si prosím naše sny.Když máme sny,máme motivaci.A tu potřebujeme k tomu,abychom měli kam kráčet..