Únor 2016

Momentální stav

28. února 2016 v 21:49 Bude nám líp
Važme si momentálního stavu,situace tady a teď.Když se zamyslíme a zeptáme se sebe sama,jak se teď cítíme,řekneme si-no tak normálně, asi tak jak včera,nic extra přece zrovna neprožíváme.Ale pozor,v tom je právě ten zakopaný pes.Uvědomme si,že by nám někdo před chvílí někdo třeba ukradl peněženku (samozřejmě i s doklady..). Nebo mobil (těch kontaktů!). Nebo dokonce vykradl byt nebo snad auto.. Nejsme zrovna v téhle situaci? Ani nás nebolí zub?No tak jásejme! Jakýpak-že je nám normálně.Tak málo stačí,abychom byli zarmoucení,otrávení a bez nálady.Zhodnoťme svou situaci i z té opačné strany a radujme se, usmějme se a opravdu si toho važme,že je nám vlastně báječně,že nemusíme něco hledat.Znáte ten pocit,když něco po dlouhé době hledání konečně najdete?Proč si neuvědomit ten pocit štěstí,radosti a uvolnění teď hned?Vždyť přeci všechny ty věci máme,jen nám je někdo nestačil vzít..Opravdu jsme na tom tak špatně,abychom pro ten parádní pocit museli být nejdřív okradeni? Souhlasím s vámi,že ne.Tak šup-zkusme si posunout rozpoložení momentální nálady o stupeň výš. A bude nám líp :-).

Moucha na okně.

23. února 2016 v 22:43 Bude nám líp
Vstávej,je ráno..Nerada otvírám oči.Nechce se mně věřit,že už je opravdu ráno a ta nádhera byl doprčic fakt jen sen.Kdo vlastně jsem,kde jsem..aha,už vím,začínám si pomalu uvědomovat realitu.No tak jo,vstanu.. V tom zahlédnu mouchu.
Znáte pravidla mouchy na skle okna? Bude tam umíněně sedět,lézt,jelikož ji láká světlo,bez ohledu na to,že je okno zavřené.A čím víc se snaží najít skulinku,jakoby tím víc se jeví okno těsnější.Znáte to,dokud okno někdo neotevře,je schopna tam lézt až do konce..A ejhle-máme tu druhou mouchu - mršku,která není tak aktivní jako ta první. Tahle si jakoby mimochodem zaletí dál až ke dveřím,kde není tolik světla.Ale co se nestane - pootevřené dveře mají skulinku,která stačí k tomu,aby MM (moucha mrška) prchla ven. A je zachráněna.Poletí si třeba k jinému spáči,který má to štěstí,že může ještě chvíli spát,odměnou pro odvážnou MM bude,že si bude lebedit na skle,ale zvenku..Co z toho plyne?Nemusíme postupovat vždy podle daných pravidel,nemusíme konat to,co se od nás očekává.Můžeme použít úhybný manévr a i když oklikou,přesto úspěšně dosáhneme vysněného cíle.Nebojme se proto někdy zkusit zvolit jiné varianty řešení. I když se nám to na první pohled nemusí zdát,je zde přesto velká pravděpodobnost,že můžeme uspět. Funguje to ve světě zvířat,proč bychom to nezvládli i my? Alespoň se o to pokusme a když nám to vyjde,budeme z toho mít dobrý pocit a zkušenost pro příště.A bude nám líp :-).


Spokojenost

18. února 2016 v 22:39 Bude nám líp
Jedna z nejnáročnějších a zároveň z nejpodstatnějších věcí v našem životě je,abychom se cítili spokojeni.A přitom nám tento báječný (trochu opomíjený) pocit kupodivu nepřinese hodně peněz,nebo např.postavení domu.Známe to-můžeme mít všechno,co si přejeme a přesto jsme nespokojení.Přitom stačí tak málo-najít si nějakou činnost,která nám přinese radost,na kterou se budeme těšit..Již vás jistě napadlo,že může jít o cokoliv-od háčkování po vaření,někdo má radost z hlídání dětí (mrňous nemusí být ani z naší rodiny),někdo se těší na procházku se svým čtyřnohým miláčkem a jiný si zaleze do koutku s knihou.Kolik z nás rádo kutí na zahrádce,další si kopou do míče a někteří se nejvíce těšíme na to, až večer padneme únavou k televizi k nekonečnému seriálu.Ať je to,co je to,ale něco musí existovat,když máme zrovna "neden",na co když si vzpomeneme,tak je na co se těšit.Jak tohle nemáme,je ouvej..
Tak si zkusme něco vymyslet,stačí jediná věc,jediná činnost,na kterou se budeme snažit myslet, co nejčastěji to půjde.A ono to opravdu jde:-)! Ze začátku možná ztuha,ale postupně zjistíme,že jsme naladěni pozitivněji než dříve a o to jde.Postupem času si na tu radost v nás zvykneme a ona začne vyzařovat na povrch,dokonce až tak,že si toho všimnou i ti méně vnímaní jedinci z našeho okolí.A přitom stačí taková maličkost.Když nás bude něco trápit-hup v myšlenkách k naší radosti na co nejdelší dobu to půjde..Je toho hodně,co nás může trápit a co žel nemůžeme nijak ovlivnit,proto se naučme potěšit se a radovat-to v našich silách je a ono to všechno najednou zrůžoví a prosvětlí se.A když se to naučíme,i kdyby to mělo chvilku trvat,vyplatí se to a bude nám líp :-).