Komu dát místo v srdci?

4. srpna 2018 v 0:00 |  Téma týdne
Komu dát místo v srdci? No ano, otázka je minimálně na zamyšlenou.. Srdíčko máme všichni zhruba stejně velké. Ale přesto se tam jednomu vejde pouze jeden návštěvník, zatímco druhému jich tudy prosviští celá armáda (a to nemluvě o mazlíčcích zvířecích). Čím to asi je?
Představuji si to asi nějak takhle. Někde vlevo jsou umístěny pro hosty vchodová dvířka. Někteří projdou úzkou předsíňkou, chvilku se ohřejí a po nějaké době opustí naše srdíčko východem vpravo. Zjednodušeně řečeno. Jsou ale i tací, kterým chodbička nestačí a časem povýší do další místnosti, můžeme ji nazvat kuchyně. Tady se vaří a peče tak dlouho, dokud se někdo něčím nepřiotráví (nemusí to být zrovna zkažené jídlo) a pak dobrovolně (nebo i nedobrovolně) jednoho krásného dne odchází také.
Existují ale i ti nejúspěšnější šťastlivci, kteří dostali privilegium vybudovat si svoje hnízdečko a umístit si všechno potřebné k přežití až do pokojů, do pomyslného obýváku. A když je nám spolu moc dobře, tak je pustíme i do naší útulné srdíčkové ložnice a tady je nám taky opravdu pěkně.
Sem tam se ale může stát, že soužití někoho z nás omrzí a na řadu přijdou opět dveře vpravo. Ale to k životu patří. Někteří z těch, kteří jsou již venku, si pravé dveře pletou s levými a myslí si, že se jen tak vrátí. Zde záleží na nás, jestli máme dveře zvenku opatřeny přátelskou klikou nebo naopak zabezpečeny nemilosrdnou koulí. Kolik jsme schopni odpouštět a jak moc si chceme pamatovat. Nebo jestli stačilo a chceme být jen sami se sebou. Všechny varianty se berou a jsou přípustné. Ať je to, jak je to, neměli bychom ale zapomínat, že srdíčko máme jen jedno a potřebujeme ho celý život. Proto se ho snažme šetřit, je složité, ale i jedinečné zároveň.
 

Kam dál

Reklama